https://www.rajce.idnes.cz/hazenamilevsko/album/phc-2024-minici

Prague Cup – milevské minižactvo na mezinárodním turnaji stříbrné

Milevští miníci vyrazili - jako každý rok - na Velikonoce do Prahy na mezinárodní turnaj Prague Cup, který se konal od 29. 3. do 1. 4. Zde se setkávají týmy z celé Evropy, aby porovnaly své síly a dovednosti. Pro děti je to vždy nesmírná zkušenost, která je posouvá výkonnostně dál.

Všechny zápasy této kategorie se hrají ve sportovní hale HAMR na Braníku. Každý zápas trval 2x 15 min a hrál se systém 6+1. Všechny přihlášené týmy byly rozděleny do skupin po šesti a zde hrál každý s každým.

Milevští házenkáři začali svou skupinu v pátek s nelehkým německým soupeřem HSV Grimmen 1992, který je loni vyřadil o jeden gól z bojů o medaili. Naše děti ale neponechaly nic náhodě a už od prvních minut bylo jasné, že jim loňskou porážku vrátí, a to s přehledem. Vyhrály 18:11. Další dva páteční zápasy byly vyloženě v režii milevských, když  TJ Tatran Bohunice Brno zdolali 22:12 a HK Slavii VŠ Plzeň 19:0.

V sobotu byl první soupeř pro milevské miníky velkou neznámou, čekal je rakouský tým Union Korneuburg. Ale i zde děti podaly super výkon a vyhrály 19:3. Poslední zápas skupiny byl proti pražskému týmu HC Háje, který opět skončil dvěma body pro Milevsko výsledkem 25:4.

Milevsko se ve své skupině umístilo na prvním místě bez ztráty bodu a postoupilo do tzv. předkola. V každém předkole byly tři týmy a do bojů o medaile postupoval pouze ten první. Našim miníkům byli nalosováni soupeři z Českých Budějovic a německý MTV Stadeln. Oba zápasy odehráli milevští sportovci v neděli s krásnými výsledky: s Českými Budějovicemi vyhráli 21:12 a s německým týmem 21:7. A již bylo jasné, že milevští malí házenkáři patří mezi čtyři nejlepší družstva turnaje a poperou se o medaile.

Do semifinálových bojů se dostaly: Slávie Praha, DHC Plzeň, Olomouc a Milevsko. To odehrálo důležité utkání s Olomoucí ještě v neděli navečer a tento tým porazilo 13:3. A hurá do finále!

Finálový zápas se odehrál v pondělí ráno a soupeřem pro milevský tým byla Slavia Praha. Utkání bylo rychlé a velmi napínavé. Přes fandění diváků nebylo slyšet ani trenéry. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou, ale nakonec byl pražský tým úspěšnější o gól. Milevsko ve finále podlehlo Slavii Praha 10:11 a z mezinárodního turnaje si odvezlo stříbrné medaile a pohár za neuvěřitelné 2. místo.

Tým tvořili:

trenérky Lucie Kosobudová a Žaneta Vildtová, asistenti trenérů Pavel Sláma, Dana Hlavínová a Lukáš Hlavín

hráči Tomáš Kalina (18 gólů), Zuzana Vildtová (18 g.), Ela Votrubová (3 g.), Gabriela Brožová (1 g.), Pavlína Němcová (29 g.), Sofie Tomanová (8 g.), Stela Štemberková (4 g.), Tereza Hlavínová (41 g.), Sára Kašparová (16 g.) a Karla Slámová (20 g.)

brankařky Kateřina Burdová (7 gólů) a Eliška Hoferková (2 góly)

Za trenéry L. Kosobudová: 

Z loňského ročníku tohoto turnaje jsme odjížděli se smíšenými pocity, protože děti svou skupinu také vyhrály, ale poslední zápas v předkole byl tak vyhrocený, že jsme ho nedali psychicky a prohráli jsme o gól. Letos jsme věděli, že pár velkých turnajů máme za sebou, a vždy s medailovým umístěním. Lhala bych, kdybych nepřiznala, že ambice na dobré umístění jsme měli. A povedlo se. Stříbrné umístění na mezinárodním turnaji je pro Milevsko velkou premiérou. Děti byly úžasné. Hru si užívaly a hlavně se zapojovaly všechny. K obraně nemáme co vytknout, opravdu se umíme před naším brankovištěm perfektně semknout a pomoci si, že soupeř má problém proklouznout. I po psychické stránce je vidět, že děti od loňska „vyrostly“ a jen tak je něco nerozhodí. Ostatní soupeře jsme „dávali“ i v rychlosti. Na čem ale musíme zapracovat, jsou náběhy na přihrávky a u některých na síle střelby. 

Dost nás svými výkony podržely obě brankařky Kačka a Eliška, které si stíhaly i tým z brány dirigovat. A protože mají chuť se zapojit i do hry v poli, nastřílely si pár cenných gólů. Na turnaj jsme vzali i pár nováčků – Gabču, Elu, Sárku a Sofču. I když zde byly holky poprvé, byly na hřišti vidět a hlavně byly platné jak v útoku, tak v obraně. Jediný zástupce kluků – Tomáš – si zase uměl na sebe stáhnout několik soupeřek najednou a dělal tak prostor pro ostatní spoluhráčky. V pivotu a na středové spojce se střídaly Stelča s Karličkou, obě nedaly pivotům protihráčů šanci vystřelit si. Na křídle hrál benjamínek týmů Zuzka, která věkově ještě spadá do přípravky, ale v jejím herním nasazení by to nikdo nepoznal. Pavlínka s Terezkou jsou hráčky, které jsou všude včas a na správném místě.

Za trenéry musím říct, že jsme si všichni poplakali. Za pár dní jsme s našimi minihráči zažili tolik krásných emocí, že jsme nabití na několik měsíců dopředu.

V neposlední řadě chceme poděkovat našim fanouškům. Celé čtyři dny nás podporovali rodiče, babičky, dědečkové, strýčkové, tety i kamarádi. Děkujeme jim za vytvoření krásné herní atmosféry pro děti. Ani nevíte, jak si toho vážíme. A děti samozřejmě hrály hlavně pro Vás.

A ještě maličko k poslednímu prohranému finálovému utkání – já osobně si myslím, že to byl nejhezčí výkon, který jsme na turnaji předvedli. Soupeřky se na naši šestku nedostaly, a tak musely zvolit střelbu z dálky. Nám se dařilo k jejich brance probojovat, jen jsme občas trefili brankařku. Celých 30 minut bylo jen o tom, ke komu se víc přikloní házenkářské štěstí. Naše děti prohru sice oplakaly, ale já si myslím, že můžou být na sebe po právu hrdé. A my trenéři jsme hrdí na ně. „Holky a kluku, byli jste úžasní. Ukázali jste nám, že naše nadšení pro Vás má opravdu smysl. Moc děkujeme!“